Před necelým týdnem jsem napsal článek „Kdo tahá za nitky našich životů?“ , ve kterém jsem poukazoval na rozdíl mezi člověkem, který žije v režimu oběti, a člověkem, který žije v režimu tvůrce. Dnešním článkem hodlám navázat na ten předchozí. Co myslíte, který z těchto dvou bude častěji s něčím bojovat, něčemu vzdorovat, ať jen v sobě[…]
Při našich procházkách do oblíbeného lesoparku Akátky pravidelně míjíme jednu z mnoha lamp veřejného osvětlení a já se u té lampy musím vždy lehce pousmát. Někdy pobaveně, někdy lehce ironicky. Důvod? Na této lampě je nálepka, která zvědavému člověku odhaluje krátký textový vzkaz. „Cikáni nemůžou za vaše posraný životy.“ Tajemný vzkaz? Ne, to[…]
Letmý pohled do kalendáře mi připomněl, že se dnes v České republice (na Slovensku též) slaví tradiční státní svátek – Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje. Tento svátek má spíše církevní charakter a pro mnoho ateistických Čechů tak znamená ve velké většině buď volný den, nebo naopak příplatek za svátek, když pracují. Velká[…]
Bližšímu setkání se smrtí se nevyhne nikdo z nás, naše smrtelnost je prostý fakt, se kterým musíme chtě nechtě počítat po celý život. Téma smrti je v naší společnosti stále poměrně velké tabu, o smrti se moc nepovídá, dělá se jakoby ani nebyla. Povídá-li se, tak šeptem a slovy, jejichž tón a vibrace vůbec neukazuje na[…]
Symboly provází naše životy od prvopočátku, mnohé jsou zde opravdu po staletí. O mnohých se také traduje nespočet legend, spousta symbolů byla zneužita, je zneužívána a jistě to ještě nějaký ten čas zabere, po který budou zneužívány dále. Vybírám si dva symboly. Kříž a Ježíš Kristus. Tuším, že se jedná o nejvíce zneužité a nepochopené symboly v historii[…]
Je zajímavé, co mi vše přijde za myšlenky, když pracuji s čistou hlavou. Většinu článků, které napíši a publikuji zde na stránkách nebo na mém facebookovém profilu, se zrodí, když jsem v práci, kde se pracovním povinnostem většinou věnuji s čistou hlavou. Co to znamená? Nechávám svou mysl klidnou, plně si uvědomuji tady a teď,[…]
