Hastrmane, Hastrmane dokážeš pohnout duší a srdcem českého diváka?

Nejsem sám (myslím, že nás bylo docela dost), koho dokonale nalákal trailer k režijnímu debutu Ondřeje Havelky. Tím počinem je film Hastrman. Adaptace knižní předlohy Miloše Urbana. Byl jsem nalákán a natěšen. V ten okamžik, pak jsem zapomněl. V tom smyslu, že jsem se zbavil jakéhokoli očekávání. Stejně rychle zmizelo i nedočkavé a chtivé, už aby to bylo. Věděl jsem, že to přijde a stejně tak jsem věděl, že se na film moc rád podívám. Knihu (a ani žádné další) Miloše Urbana jsem nečetl. Do čeho zhruba půjdu, jsem věděl jen díky pár minutám z traileru. Premiéru v normálním kině jsme nestihli, tak se náš zrak stočil k nabídkám letních kin v Brně. A vida, nechyběl tam. Vybrali jsme si letní kino Scaly, které je na nádvoří Místodržitelského paláce. Krásné místo. Před dvěma dny se to stalo.. Sobotní pozdní večer patřil nám, dalším lidem (bylo jich mnoho) a Hastrmanovi. Prostředí univerzitního kina a letmý pohled mezi diváky nás přesvědčilo o tom, že budeme tento večer patřit mezi tu starší diváckou generaci. V duchu jsem si říkal, jak na to lidé budou asi reagovat? Zdalipak jim předkládaný odkaz skrze děj na plátně něco předá? V průběhu filmu mě tato myšlenka oslovila ještě několikrát. Ostatně mezi lidmi v průběhu projekce filmu byla cítit dost zajímavá energie. Pěkně promíchaná, jiskřivě se ptající, výsměšně frkající i skutečně plná nadšení. Já se ježil příjemnou předtuchou bez zjevného cíle.. Moc příjemné..

Hastrman – Člověk ve zvířeti – Zvíře v člověku

 

Filmovým příběhem nás provází hlas barona Johanna Salmona de Caus, tedy samotného Hastrmana (Karel Dobrý), který se svým sluhou Franclem (Jiří Lábus) přijíždí do končin svých předků, aby zde zveleboval kraj (rozuměj hlavně rybníky) a našel klid pro svou duši. Cestoval po celé Evropě a všude se něco zvrtlo. Ostatně velmi podobně odpověděl i Francl na Katynčinu otázku, jestli byl baron vždy sám, tedy bez ženy. Když už to vypadalo, že je to ta správná, nějak se to zvrtlo a muselo jsme pokračovat v cestách (mými slovy). Místem, kam dorazili, je nádherná česká krajina třicátých let 19. století, která je plná rybníků, kopců a lesů. Natáčelo se především na Kokořínsku, v kraji pod bájným kopcem Vlhošť, v okolí obcí Zahrádky, Holany a Stvolínky. Původním sídlem předků byl ve skutečnosti zámek Jezeří, krušnohorská perla. Prvotním zájmem barona je revitalizace rybníků, které vystavěli jeho předkové. Do vesnického prostředí se svou pokrokovou a osvíceneckou náturou moc nezapadá. Na oko se zdá, že je zde mezi lidmi napevno ukotvena křesťanská víra, ovšem skutečnost, každodenní realita vesnických lidí je stále plná pohanských zvyků a rituálů. Dokonce místní farář Fidelius (Jan Kolařík), mezi lidmi pevný ve své víře k Bohu, musí ve svém nitru svádět boj s vlastním chtíčem. Viníkem tohoto vnitřního souboje je rychtářova dcera Katynka (Simona Zmrzlá). Katynka je nespoutaná, revoltující, svobodně smýšlející a krásná mladá žena, o kterou se od smrti matky stará její otec, rychtář (David Novotný). Smrtí své maminky ztrácí víru a útěchu nachází v zakázaných knihám, v lásce k přírodě a v tradicích pohanské kultury. Není těžké si domyslet, že farářův vnitřní souboj s chtíčem, má co do činění právě s Katynkou. Farář není jediný, kdo Katynku obdivuje. I místní učitel Voves (Jiří Maryško) je kouzlem dívky poblázněn více než je zdrávo. Netrvá dlouho a velký vnitřní boj započne také u samotného barona. Zdá se, že Katynce, jejímu kouzlu, nelze odolat. V rychlém sledu událostí přijde Katynka o svého milého, s nímž si chtěl baron-hastrman, coby s drzým floutkem, jen pro výstrahu pohrát. Nepovedlo se. Katynka nachází zalíbení v zakázaných knihách barona, čímž odstrkuje od sebe učitele a začíná být samotným baronem-hastrmanem neodolatelně přitahována. Baronovy myšlenky, jeho výprava příběhem, přináší neustále další střípky vědění, brzy je v jeho slovech znát, jak jeho věčný souboj mezi zvířetem-netvorem a člověkem dostává nový rozměr. Mocná síla lásky zasahuje. Ještě mocněji negativními dopady rozkolísané duše. Strach, že by o ni mohl přijít a mučící až zvířecí pohlavní pud. Katynka mu to rozhodně neulehčuje. Postupně příběh opanuje právě souboj dobra a zla v jednotlivých osobách. Nemalou měrou zde dostává prostor i střet křesťanské víry a pohanských zvyklostí. „Ve zdejších lidech je stále ještě zakořeněno mnoho pohanství,“ říká při jednom rozhovoru farář baronovi. Vesnická mládež dává Katynce za vinu, že rychle zapomněla na svého milého. Baron nachází chvíle klidu v rybnících, kde jako netvor může nerušeně plavat pod hladinou. Farář má také své uklidňující prostředky, o nich ale hovořit nebudu, neb bych prozradil mnoho. Zhrzený učitel tajně sleduje baronovi aktivity, až do okamžiku, kdy zjistí strašnou pravdu. Vyprovokuje nenávistnou reakci u lidí, kterou paradoxně ve jménu Boha zhatí v zárodku farář. Tuto várku nenávisti v podobě kamenné sprchy bohužel nepřežije sluha Francl. Příběh graduje, baron je v rozporu mezi lidskou láskou a svou zvířecí podstatou, která ho ovládá po staletí, Katynka krůček po krůčku blíže baronovi, aniž by tušila, jaké tajemství skrývá, farář odhalujíce baronovu pravdu o něm samém. Více se již budete muset dozvědět sami. Prozradím již jen to, že film je také plný nevtíravého humoru, který nejednou rozesměje vaše ústa a tváře..

“Zatím to byla prostá voda,
všudypřítomná a neviditelná, měnlivá a nepolapitelná, nepostradatelná, nevyhnutelná.
A také voda plynoucí, vzlínající a prosakující všude tam, kde její cestu odpradávna ohrazovali, upravovali a užívali místní lidé. Činili dobře, jejich potomci je napodobili, potomci potomků sklidili úrodu z jejich práce a neopomněli sami zasít…”

Z webových stránek filmu..

Film nám dává nahlédnout příběhem koncipovaným dle časových os do rituálů pohanských zvyků. Jistě působí to jako vhodné podbarvení vesnického života té doby. Mnozí říkají, že v tom není třeba hledat více, osobně si myslím, že opak je pravdou. Českému divákovi je připomenuto, z jakých kořenů pochází jeho vlastní původ. Podobně je ve filmu k poslechu i folklórní hudba s pohanskými motivy, jež hladí po duši. Melodií i slovem. Zaposloucháme-li se do slov, necháme v sobě rozhořet ryzost a láskyplnost českého jazyka. Původní slova praslovanštiny jsou stále k mání i v naší mateřštině. Slova, která tvoří a hladí, s plným potenciálem obrazové vizualizace. Všechna čest Simoně Zmrzlé, která coby Katynka ve filmu nejen hraje, ale i krásně zpívá. Vztah k přírodě je dalším tématem filmu. S překrásnými scenérie filmovaných míst, s pokorou k přírodě a skrze opravné práce na rybnících jdeme hlouběji k rozboru toho, jak se my sami chováme k přírodním zdrojům. K samotné přírodě, k odkazu předků v jejich stavitelském umu, kterým dokázali krajinu esteticky i prakticky obohatit. Hodně je to i vodě. Bodejť Hastrman v ní často plave, ale jaký máme sami přístup k vodě? Pro nás je již samozřejmost, že otočíme kohoutkem a voda nám teče automaticky téměř až do pusy. Vážíme si ovšem toho, že zde máme vydatné zdroje pitné i užitkové vody? Nejednou jsem psal, že to, jaký jsem člověk, je možné zjistit tím, když se podíváme, jak se chováme k přírodě. Zda postačí skromnost, pokora a vděčnost i za málo (které se vždy promění v mnoho), nebo jestli prahnu po stále větším bohatství, s ničím se nespokojím a beru stále více a více (a to mnoho se vždy promění v nic)? Popisovat souboj dobra a zla nemusím, je v každé pohádce, i v tomto lidově romanticky pohanském příběhu je k mání ve všech aspektech. Žiji to, co si vyberu, že chci žít. Jsem dobrý nebo zlý? Pro co se rozhodnu, to jsem. Tak jednoduché to je. Není také náhodou, jakým způsobem je v příběhu dán prostor pohlavnímu pudu, sexuální síle (hadí síle). Propadnout sexu a vyplýtvat potenciál této energie v prostopášných orgiích jako promiskuitní člověk je sice vědomou volbou, otázkou je, jestli tou správnou. S touto energií lze totiž krásně pracovat na vlastním posunu vědomí. Propadnutí nezřízené vášni nebude tou pravou cestou, jak nalézt ideál, to dává smysl. O tom, že to není jednoduchá cesta, by mohl takřka každý z nás vyprávět. Je až neskutečné, co nám je schopen tento filmový příběh přinést. Chce to jediné. Jít na film bez očekávání, s otevřeným srdcem a srdcem také naslouchat. Nedívat se, nehledat a nepitvat se v chybách, co by mohlo být lépe, co je přesné a co není. Jak moc se to přibližuje knižní předloze? Zda-li je to fantasmagorie, nebo ekoterorismus? Stačí vnímat a cítit. Odkaz se otevře sám.

Oficiální webové stránky filmu Hastrman

  • na webových stránkách filmu je k mání velké množství informací, údajů i různých rozhovorů s tvůrci i herci – jednoduše velmi zajímavé čtení

 

Pohled na kopec Vlhošť od Dolanského rybníku u Stvolínek. Auto fotky: Petr Maryška (z mapy.cz)

Film se nám moc líbil, Ondřeji Havelkovi se povedl náramný kousek, takový režijní debut není na české poměry obvyklý. Z filmu je cítit krásná ozvěna dokonalé tvorby myšlenkou, uchopení odkazu našich předků (tedy nás samotných), poukázání na to, jakým způsobem se otáčet k jejich (tedy naší) práci, to vše je citlivě a lidsky podáno. Velké díky patří všem hercům, podali skvělé herecké výkony, zejména Karel Dobrý (hrabě a hastrman), Simona Zmrzlá (Katynka), Jan Kolařík (farář) a Jiří Lábus (baronův sluha), prostě úžasné. U Simony je zvlášť zajímavý kontrast, jakým způsobem zahrála dívku oddanou pohanským rituálům a přírodě, když je sama v civilu věřící a pohanské rituály neuznává. V rozhovoru říká, že se ji líbí, jak Katynka rozmlouvá s přírodou, připomíná jí to rozmlouvání věřících s Bohem. Musím se usmívat, neb obojí je jedno a to samé. Je to prostě hezké, působí to na mě moc příjemným dojmem. Celkově tenhle lidský přístup k tvorbě filmu. Knižní předloha se automaticky zařadila mezi literaturu, kterou si přečtu. Těším se a nebojím se, že budu zklamán. Kniha je totiž rozdělena na dvě části, na onu romantickou (ze které čerpal i film) a na část, která se odehrává v současné době. Jsem opravdu zvědavý na tvorbu spisovatele Miloše Urbana. Budete-li moci, nenechte si film ujít. Vřele doporučujeme.. A moc děkujeme všem zainteresovaným lidem, že takový film vznikl. Také si moc přeji, aby takové filmy pomáhaly otevírat lidem oči, protože nejen jimi se díváme na svět.

 

 

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.