Opravdu chcete hrát tyhle hry?

Přátelé, lidé dobrého srdce (věřím, že každý člověk v sobě má, nebo aspoň měl, dobré srdce), obracím se na Vás formou těchto mých psaných slov, abych ve Vás zanechal cosi, co Vás všechny, každého jednotlivce zvlášť, přivede k zamyšlení v nemyšlení. Dovolte, prosím, mému sdělení, aby proniklo skrze obranu Vašich srdcí, skrze ty hradby, které jste si vystavěli, aby jste se bránili, když strach a obavy obchází naše domovy. Přijměte tyto věty a nechte je v sobě procítit. Přemýšlejte nad jejich obsahem a co se Vám snaží předat. Buďte sami sebou a prosti náznaků posuzování a hodnocení, prostě jen čtěte a vnímejte. Máme v sobě hodně toho, co do nás bylo zaseto. Občas to vystrčí růžky, v dnech, jako jsou tyto, by se tyto růžky daly označit dokonce za ohromné rohy. Jsou špičaté, ostré, máčené v jedu a výkalech. Jejich účelem je zranit a ublížit. Nejsou naše, jsou jen tak hluboko v nás, až se zdá, že vlastně jsou naše, ale není to pravda. My lidé, jsme jiní. Opravdu věřím, že v jádru, ve své hluboké podstatě je každý člověk dobrý. Na každého se také učím tímto laskavým pohledem dívat. Nejde to vždy, na to mám před sebou ještě dlouhou cestu, s klidem to přiznám, avšak, a to také s klidem přiznám, pomáhá to a když se chce, tak to jde. Naše historie, to co máme již za sebou, nás přivedla k tomu, co máme dnes. Co máme dnes, budeme moci rozvíjet zítra. Vyvíjet se dá v ledasčem. Nebudu chodit okolo horké kaše, nejlepší investicí pro člověka je jeho vlastní zkušenost. Ta jediná mu dá příležitost se svým životem něco udělat. Nezáleží na tom, jestli je ta zkušenost dobrá, příjemná, nebo špatná a nepříjemná. Je to jen taková berlička. Zkušenost je jen zkušenost, nic víc. Tečka. Pro nás má v ideálním případě znamenat možnost zastavit se a cítit. Má být tou hnací silou pro změnu. Víte, život je o neustálých změnách, bez toho by to nebyl ani život. Je to zcela přirozené. Podobně přirozené jako to, že tyto změny se k nám lidem v takovém krásném kruhu vrací. Vracejí se, protože naposledy, když tu byly, jsme je coby lidstvo nebrali jako zkušenost. Nemohli jsme se z ní tedy ani poučit. Ne, lidstvo není nepoučitelné.. Lidé jen stále věří více tomu, co se děje venku, než aby dali za pravdu tomu, co cítí uvnitř sebe. Ono to ani dost dobře nejde, když jsou naše nitra zapráskaná tím, co do nás bylo zaseto. Kým? Kdy? Proč? To všechno je absolutně jedno. Nezáleží na tom. Jediné na čem záleží je fakt, že nikdo a nic z venku nám nepomůže, abychom se stali šťastnějšími, lepšími, nebo se cítili více v bezpečí. Kdo nám tedy, proboha, dokáže pomoci? Naše vlastní síla, kterou necháme ze svého nitra vytrysknout. Po tisíciletí tam dřímá, čeká, nikdy nikam neodešla, je okamžitě připravená probudit se z tohoto naoko nekonečného spánku. Kdyby člověk tušil, co za sílu má v sobě, okamžitě by přetrhal ta pouta nesvobody a doslova by zařval jako lev. Tak velká by to byla úleva. On ten veliký a krásný kruh, po kterém putujeme, je pln dalších menších kruhů a kroužků. V některých případech se tyto kruhy a kroužky již podařilo probudit natolik, že zkušenost, která se vrátila, se konečně stala zkušeností, byla pochopena, procítěna a změněna. Tento kruh putuje jinak, dostal nový směr. Ptáte se, jak může kruh dostat nový směr? Tak na to se mě neptejte, zkuste se zeptat Jeho.. Změny v menších kruzích dávají impulz tomu velikému. Změna je připravena i zde. Zkušenost přichází, aby mohla být vzata lidstvem jako zkušenost, ze které se již poučit dokážeme. Toto pochopení jemným, přesto dosti důrazným, způsobem ovlivní i kruh. To, že to ovlivní celý kruh, bude znamenat jediné. Ovlivní to úplně všechny ty menší, které běží spolu s ním. Kdy to bude? Vy to necítíte? Ono se již nějaký rok děje.. To my jsme součástí tohoto dějství. Ne jen tak ledajakou, jsme hybnou silou této změny. Lze život brát jako hru? O tom není pochyb.. Jedna velká Hra. K této hře se připojují další, menší. Jsou tu s námi. Některé hrajeme, některé ne. Do některých jsme zapojováni, abychom nemohli hrát tu svou vlastní. Chcete hrát hry jiných, které Vás vlastně ani nebaví? Proč to děláte? Můžete se toho okamžitě pustit, přestat s tím. Víte, tyto hry tu jsou jen proto, že jsou živeny Vaší energií. Přestanete-li jim energii dodávat, samy zmizí. Nevěříte? Tak to zkuste. Na výběr máte ze spousty možností.. Nelíbí se Vám, kolik dáváte peněz za elektřinu? Co si myslíte, že by se stalo, kdyby jsme všichni, byť třeba jen na jediný den, elektřinu prostě vypnuli? Nelíbí se Vám, co se píše v denním tisku, nebo povídá večer ve zprávách? Proč to čtete, proč se na to díváte? Tipněte si, co by se stalo, kdyby jste týden, jeden jediný týden, nikdo z Vás nekoupil žádné noviny, nikdo z Vás by nesledoval zprávy? Co by se stalo s cenou potravin v obchodech, kdyby jste chvíli přestali nakupovat? Ani netušíme, jakou silou vlastně oplývají naše nitra. Ta síla, která vším hýbe je v nás. Jen jsme na ni zapomněli a necháváme se ji brát. Dáváme ji do her, které pro nás vytvářejí lidé, pro které se moc a zisk staly životními prioritami. Jsou to hry o naši energii. O naši duši. Hry o tom, aby Váš Duch zůstal v nečinném stavu, v umělém spánku. Jenže ani tady nezůstává nic stejné. Hra je hrou, dokud Vás baví. A koho by bavilo donekonečna odevzdávat svou energii na úkor sebe sama? Mnohým jistě správně dochází, že i politika je jedna taková hra. Nekalá, neštítící se ničeho, schopná podrazit nohy a setnout hlavu každému, kdo se zprotiví jejím pravidlům, která vlastně ani žádná nejsou. Inu, proč ji tedy hrát? Ptám se Vás? Když se zamyslíte nad tím, v jakém stavu a duchu se v těchto dnech, když probíhají volby prezidenta, ocitá česká společnost, není Vám z toho smutno? Mělo by? Možná ano, na druhou stranu, proč být smutný z něčeho, do čeho sám dávám svou energii, živím to? Držím to při životě a po hlavě se zapojuji do boje, kde jsou všechny bitvy již dávno vybojované. Jen proto že boj podporuje další boj a nízké energie, které při tom vznikají, drží lidstvo ve strachu, čímž se energie ještě ponižují. Proč nestačí lidem to, jakou prapodivnost hrají samotní aktéři, politici, kandidáti, strany, oligarchové a zpravodajství s bulvárem dohromady? Vlastně to chápu, hrát takové hry nám pomáhá nehrát tu svou vlastní, kterou musíme hrát my sami a do toho se nám nechce. Jenže není jiné cesty.. A tato jediná hra, Vaše vlastní, Vás může vymotat z těch ostatních her. Někdo možná již pochopil, co to je být oním Pozorovatelem. Tím Duchem, který je sám svobodný a proto nechá druhé o svobodě, byť jsou po většinou ve velké nesvobodě. Nechá druhé, aby ještě hráli hry, které jsou jim předkládány. A hraje si a rozvíjí tu svou, která v celku pomalinku, polehounku a potichu zasahuje i do těch ostatních. Takový Duch má již svůj Kruh pozměněn, on ví, že přispěl svým dílem k celkové změně. Je trpělivý. A cítí, že Kruh Matičky Země, jakožto živé bytosti, je podobně dotvořen. Ví, že čas zde nic neznamená.

Drahé sestry, drazí bratři.. Klidně hrajte všechny možné hry, jen Vás prosím, hrajte fairplay. Nedávejte nízkou energii strachu a zlosti do her, které nejsou Vaše. Jsou samy o sobě již dost nízké. Nepřistupujte na zlo, které se šíří. Chcete-li volit, prostě vyberte (klidně i srdcem, když to říkáte) a dejte svůj hlas. Kašlete na protikandidáty, stůjte si za svým. Přidáte-li se k odporu, automaticky budete posilovat to druhé. Tak to je. Také se naučte přijímat prohru, není to na škodu, posiluje to. Těším se na každou Vaši, samostatnou, hru a držím palce, aby jste právě při této hře prohlédli, jak nečisté a falešné hry jste hrávali. Dostanete Vaši sílu skutečně pod svá křídla a pomůžete pootočit i celkový Kruh tak, aby se tato zkušenost mohla stát doopravdy i zkušeností pro celé lidstvo.

Dovolím si ještě dodatek (je mi opravdu jedno, jestli to způsobí nějakou nemilou reakci). Když už se takové množství lidí naváží do prezidenta, zeptám se. Co Vám na něm tolik vadí? Aha, používá vulgární slova.. Hm. Co na srdci, to na jazyku, bez servítek. Že je tak trochu hulvát? Pije alkohol? Co děláme my za zdmi našich domovů? A mnohdy nemusíme ani nahlížet za tyto zdi.. Ono každé správně nastavené zrcadlo dělá s tím naším nezpracovaným velké divy. Pak mnohým snadno v záchvatu samolibosti bohapustě unikne, že je to prostě v těchto časech člověk na správném místě. Tohle klidně pustím do světa, i když se o politiku moc nezajímám a rozhodně by jste mě nemohli zařadit mezi podporovatele jakéhokoliv politika. Prostě jen pozoruji a nyní jsem své pozorování i okomentoval. 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.