Abychom jednou nemuseli litovat nad hrobem svým..

„Dny přicházejí jako skrytí, zahalení pocestní, které k nám posílají vzdálení přátelé. Nevyužijeme-li darů, které přinášejí, v tichosti si je zas odnesou.“ Ralph Waldo Emerson

Přemýšlíte někdy, jakým způsobem žijete své životy? Jste obyčejní lidé, kteří se plácají den za dnem, aby do příštího měsíce vydrželi? Nebo se Vám povedlo již procitnout a zjistit, že život má i jiné hodnoty, než věčnou honbu za materiálními statky? Naše životy jsou totiž Darem, kterým bychom neměli bohapustě plýtvat. Povedlo se Vám otevřít své srdce a začít pracovat na osobním rozvoji? Je tak moderní být duchovní člověk, hledat cestu k Bohu. Jen se občas tato cesta řádně zvrtne a zkomplikuje. Komu z nás vůbec dojde, že si to takto komplikuje sám? Nic není více duchovní než obyčejný lidský život.. Věřte, pokud Vám někdo bude tvrdit, že musíte stále něco čistit (je úplně jedno co, jestli čakry, energie nebo minulé životy), abyste byli láskyplnější a šli vstříc světlu a Vy tomu uvěříte, budete čistit až do své smrti a nikdy se nedočistíte. Vždy, jakmile jednu lekci zvládnete, objeví se nová, a tak to bude pokračovat donekonečna. Nikdo z nás není duchovnější nebo něco více. Nezáleží ani na titulech, ani na majetku. Ostatně ani jedno z toho si sebou po smrti do další cesty nevezmete. Všichni jsme si absolutně rovni. Všichni jsme lidské bytosti. Stejné. Žít svůj život, tak jak přichází, s lehkostí i v těžších chvílích, s úsměvem i slzami na tváři, s radostí i bolestí v srdci, padat na kolena a znovu najít sílu vstát, najít nevšední krásu i ve všedních okamžicích, nenechat si zlomit duši a zahořknout srdce, ztratit strach a najít touhu žít, tak abych nelitoval. Být člověkem, pro sebe i pro druhé. Tolerovat, respektovat. Být laskavým. Chovat se tak, jak bych chtěl, aby se druzí chovali ke mně. Nezapomínat na sebe, protože potom nezapomeneme ani na druhé. Jsme tu všichni spolu a není to náhodou. Nepřišli jsme sem učit se, co je to nenávist. Nepřišli jsme sem, abychom zabíjeli. Přišli jsme sem žít. Nezapomněli jste? Dostali jsme Dar, všichni. Ten Dar je Život. A na nás je, abychom ho žili, prožili tak, jak sami chceme. V lásce, v radosti a moudrosti. V tvorbě, která naplní naše duše. Jednou dojdeme ve svých životech k okamžiku, kdy se s ním budeme muset rozloučit. V tom okamžiku poznáme, jak jsme žili. Skutečně žili. Ti, co žili, budou s láskou vzpomínat, budou šťastní a plně natěšení na pokračování, které čeká na druhém břehu. Nebudou se bát smrti. Ti, co přežívali, budou plní strachu a výčitek. Budou toužit po odpuštění. Života, který nebyl životem, se budou držet zoufalým způsobem. Ze smrti budou mít hrůzu. Každý z nás si sám vybere k jaké volbě dokráčí.. Všem přeji, aby mohli sami sobě a Bohu děkovat, jaký nádherný život prožili. Jak plně naložili se svým Darem. Nezáleží na profesi, na zaměstnání, na vzdělání, nezáleží ani na tom, jaké koníčky si vybereme. Jediné na čem záleží, je to, jak ke všemu přistoupíme. Od toho se bude odvozovat náš život a i naše poslední okamžiky v životě.

„Nejběžnější  způsob, jakým se lidé vzdávají své síly, je, že ji v sobě popírají.“ Alice Walker

V knize Vůdce, který nepotřeboval žádný titul, kterou napsal Robin S. Sharma mladého Blaka Davise vede Tommy Flinn z přežívání právě do života. V první lekci Flinn přivede Blaka na hřbitov, kde sám vykope dva hroby, do nichž vloží desky s textem. V jednom hrobu je deska s Desaterem lidských lítostí a v tom druhém je pro změnu deska s Desaterem lidských vítězství. Blake si v každém z těch hrobů uvědomí, jak žil, a jak by chtěl žít. Dostane od života vybrat, jak s ním naloží. Litovat svého života před smrtí, nebo se stát životním vítězem a smrt přijmout jako bránu do nového života? Myslím, že nemusím psát, pro co se rozhodl..

„Všichni se rodíme jako géniové. Bohužel většina z nás zemře jako průměrný člověk.“

 

Desatero lidských lítostí

1.Přijde tvůj poslední den a ta krásná píseň, kterou měl zpívat tvůj život, v tobě zůstane umlčena.

2.Přijde tvůj poslední den, aniž bys poznal onu přirozenou sílu, která člověku umožňuje vykonávat skvělou práci a dosahovat skvělé věci.

3.Přijde tvůj poslední den a ty si uvědomíš, že jsi nikoho neinspiroval žádným příkladem.

4.Přijde tvůj poslední den a ty budeš plný bolesti, když si uvědomíš, že ses nikdy nepustil do velkého rizika, a nikdy se ti proto nedostalo žádných velkých odměn.

5.Přijde tvůj poslední den a ty pochopíš, že jsi promeškal příležitost aspoň na okamžik zakusit pocit mistrovství, protože jsi uvěřil lži, že se musíš smířit s průměrností.

6.Přijde tvůj poslední den a ty budeš nešťastný, protože si uvědomíš, že ses nikdy nenaučil přetvářet nepřízeň osudu ve vítězství a vykřesávat z něj zlato.

7.Přijde tvůj poslední den a ty budeš litovat, že jsi zapomněl, jaký je nejhlubší smysl práce, totiž pomáhat druhým spíše než sám sobě.

8.Přijde tvůj poslední den a ty si uvědomíš, že jsi svůj život žil tak, jak tě nutila společnost, a nikoli tak, jak jsi opravdu chtěl ty sám.

9.Přijde tvůj poslední den a ty si uvědomíš, že jsi nikdy nerealizoval to nejlepší, co v tobě je, a onomu výjimečnému géniovi, kterým ses narodil, ses ani nepřiblížil.

10.Přijde tvůj poslední den a ty zjistíš, že jsi mohl být vůdcem a mohl jsi po sobě svět zanechat mnohem lepším, než byl ve chvíli, kdy ses narodil. Ale odmítl jsi toto poslání přijmout, protože ses prostě příliš bál. A tak jsi selhal. A život promarnil.

Desatero lidských vítězství

1.Přijde tvůj konec a ty budeš naplněný pocitem štěstí a zadostiučinění, když si uvědomíš, že jsi využil všechny své zdroje – že jsi plně zužitkoval svůj talent, tedy svůj největší zdroj a svůj největší potenciál tím, že jsi odváděl skvělou práci a vedl jsi neobyčejný život.

2.Přijde tvůj konec a ty budeš vědět, že jsi dostál těm nejvyšším nárokům a ve všem, co jsi dělal, ses držel těch nejvyšších možných životních hodnot.

3.Přijde tvůj konec a ty se budeš radovat, že jsi nikdy neztratil odvážného ducha, vždy ses postavil svým největším strachům čelem a proměnil své nejodvážnější vize ve skutečnost.

4.Přijde tvůj konec a ty seznáš, že ses stal někým, kdo lidi netáhne dolů, nýbrž naopak jim pomáhá růst.

5.Přijde tvůj konec a ty pochopíš, že i když tvoje cesta nebyla vždy jednoduchá, postavil ses na nohy pokaždé, když ses ocitl na kolenou – a nikdy jsi přitom netrpěl nedostatkem optimismu.

6.Přijde tvůj konec a ty se budeš těšit slávě, o kterou ses zasloužil ohromnými úspěchy a hodnotami, jimiž jsi obohatil životy lidí, kterým jsi měl to štěstí sloužit.

7.Přijde tvůj konec a ty budeš zbožňovat tu silnou, etickou, inspirující a empatickou osobnost, ve kterou jsi dozrál.

8.Přijde tvůj konec a ty si uvědomíš, že jsi byl opravdovým inovátorem, který místo aby šlapal po starých cestách, dláždil cesty nové.

9.Přijde tvůj konec a ty budeš obklopen spolupracovníky, kteří tě mají za hvězdu, zákazníky, kteří tě nazývají hrdinou, a svými milovanými, pro něž ses stal nepostradatelným.

10.Přijde tvůj konec a ty budeš odcházet jako vůdce bez titulu – budeš vědět, že ty úžasné skutky, které jsi učinil, přetrvají dlouho po tvé smrti a že tvůj život bude sloužit jako vzor neomezených možností.

Pro co se rozhodnete Vy?

„Je-li člověk zametačem ulic, pak by měl zametat se stejnou vervou, s jakou Michelangelo maloval, Beethoven skládal hudbu nebo Shakespeare poezii. Měl by zametat ulice tak dobře, že se u něj zastaví všechny bytosti na nebi i na zemi a řeknou:„Zde žil velký zametač, který svou práci dělal dobře.“

Dr. Martin Luther King Jr.

Inspirace a část textu nalezena v knize Vůdce, který nepotřeboval žádný titul – Robin S. Sharma

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.