Migranti – protestovat či pomáhat?

Vypůjčil jsem si tento článek od Ondry Netíka a rozhodl jsem se, s jeho svolením, tato slova sdílet. Nezajímám se o politiku, vlastně o žádná dramata, která se na nás valí dnes a denně z obrazovek, rádií i novin. Jsem ovšem člověk, který o problémech společnosti, ve které žije, ví, zaznamenává je. To je tak asi všechno. Jsem i člověk, který se dal na vědomý život, žiji ho srdcem a nechám se jím vést. Dávám na sebe. Dávám i na to, co přichází na otázky, které posílám do dálav Vesmíru. Odpovědi přicházejí. Není jednoduché, rozhodnout se je respektovat, natož dle nich žít. Ovšem jak to jednou zkusíte, dáte na tu tajemnou sílu, pochopíte. Není místo pro strach. Přivedou vás k sobě samým. Poznáte, že se není třeba bát. Strach je dobrý pro to, aby člověk nedělal se svým tělem věci, které se neslučují se životem. Tečka. Síla, která se v něm probudí, ho vyzve k tomu, aby se přestal bát svého života. Všeho, co to přináší. Každé přání člověka, jak by chtěl žít, v jakém světě svůj život prožít, začíná totiž u něho samého. Chceš žít v rajské zahradě? Jak to udělat, když žiji v Evropě, která je přeci odsouzena k zániku? Jediné, co můžeš doopravdy udělat, je to, že si tu svoji rajskou zahradu opravdu vytvoříš. Tím, že změníš sebe, změníš svět. Taková moc v nás dřímá. Jak tohle může pochopit vystrašený člověk, který odevzdal svůj život, svou sílu instanci, která si udělala z jeho života a strachu živnost? Je to zbytečné vysvětlovat. Nevysvětlíš to. Čím jedině zlomíš moc strachu u jiných, je to, že jim osobně ukážeš, že to jde. Vzít si svoji sílu, svůj život, zpátky k sobě. Kdo vlastně odsoudil Evropu a nás k zániku? My snad? Proč jste tak snadno přistoupili na tuto hru s energiemi? Nikdo nechce přijít o svůj domov, nikdo (možná až na výjimky) nechce válku. Tak proč jste se tak jednoduše, snadno a bez delší rozvahy vložili do hry, která produkuje realitu? Přesně tu, kterou nechcete.. Ztrátu domova a válku.. Nadechněte se, opravdově, zhluboka, zplna plic, a potom se podívejte kolem sebe.. Po své rodině, po sousedech, po lidech v našich městech a vesnicích, po českých lidech. Dívejte se poctivě. Nenechte se zmýlit. Zde se žádný konec Evropy nekoná. Žijete v zemi, kde žijí lidé, kteří možná spí, odevzdávají svou sílu a nechají se krmit strachem, možná i tím svým strachem přikrmují onu realitu zkázy a války. Ale je zde život. A lidé, kteří se probudili, procitli, vzali si svou sílu a život zpátky k sobě, probouzí další. Taková je skutečná situace v naší zemi. Ondra situaci popsal velmi dobře, výstižně a jelikož se vždy ptám, tak odpovídám, též velmi pravdivě. Celá tato situace se opravdu točí kolem krize mužského principu. Ondra popsal dva staré modely mužského principu. Oba jsou v naší zemi dostupné. Silový i citový. Oba mají svůj pohled na danou problematiku, kterou tu rozebíráme. Řešení, která nabízejí jsou skutečně pro nás nepřijatelná. Nechat se pro trochu citu zotročit? Nechat se pro trochu síly zavléct do války? Odpovězte si sami. Velkým štěstím pro nás jsou ti třetí. Muži nového věku. Plnohodnotní muži. Poděkujme ženám, které se povětšinou probudily jako první a počaly tvořit samy za sebe svoje rajské zahrady. Jejich okolí, partneři, muži, bratři, synové, otcové, reagovali dle sebe samých. Buď se vytratili z jejich životů, nebo přijali výzvu a vydali se na cestu k sobě samým. Na cestu, která je vedla do nejhlubších propastí svého mužství, které se počalo probouzet. Tak vedle Velkých Žen, Nových Bohyň, Vědem a Čarodějek povstali Nový Muži. Muži Nového věku. Přesně, jak o nich píše Ondra. Jsou tu mezi námi. Jsou citliví. Jsou pevní ve svých životech. Strach, onen sžíravý démon, zmizel z jejich životů. Věřte, jsou tu. A svým přístupem k životu, podobně jako jejich Ženy, vedou osobním příkladem ke změně další. Tohle je skutečný stav našich zemí. Jakmile nahlédnete pod pokličku svého života a pustíte si zpátky k sobě to, co vám vždy patřilo, pochopíte okamžitě každé mé slovo. Nebudu se s nikým přít, nenechám se zavléct do žádné zbytečné diskuze, jak toto není pravda. Vím své tím, že to žiji. I z mého života se ztratil strach. Jsem skromný, tichý chlap. Na chlapa malého vzrůstu. Na člověka však velikosti Boha. Jsem citlivý. Miluji život, svůj život. Ctím životy jiných. Svou zemi beru jako svůj chrám. Příroda je pro mě moudrou Matkou. A Bůh je mým Otcem. Jsem pevný ve svých zásadách, které se tvoří na základě Pravdy. Můj život je na pravdě již postaven. Rád pomohu. Rád ovšem i položím svůj život za vše, co je zbudováno a ještě teprve bude zbudováno, aby to tak zůstalo zachováno pro naše děti, pro budoucí generaci Slovanů. Všiml jsem si diskuze u Ondry. Někteří lidé pochopili, někteří ne. Je to v pořádku. Znovu opakuji nebudu plýtvat svůj čas diskuzemi nad smyslem pravdy sdělení. Každý, svého Božství si vědomý, člověk pochopí správnou hodnotu slov, Ondrových i mých. Slované, probuďte v sobě sebe samé. Strach, který vás sžírá, pomáhá ten samý strach udržet při životě. Chcete tohle ještě dělat? Živit něco, co nechcete? Volba je jen vaše..  

Děkuji Ondrovi za jeho ochotu, za možnost sdílet jeho slova. Zde přikládám link na původní článek na jeho stránkách:

 https://dusedomu.blogspot.cz/2017/08/migranti-protestovat-ci-pomoc.html

A zde je již samotný Ondrův článek:

Už delší dobu rozděluje naši společnost krize přívalu utečenců do Evropy. Jako ve všem pravda není jednoduchá. Obě strany mají svůj díl pravdy, obě se v něčem mýlí. Ale především ukazují problém NÁS. Naší společnosti!

Veškeré problémy s utečenci jsou pouze s muži. Není problém s ženami a dětmi. Proč tomu tak je? Protože jde o PROBLÉM MUŽSKÉHO PRINCIPU.

Pro pochopení a ujasnění, ve světě jsou v současnosti tři vývojové etapy mužů. Dle postupného vývoje jsou to tito. (David Deida: Cesta pravého muže):

TYP 1. SILOVÝ – Jde o typ dominující a ovládající své okolí fyzickou (či finanční) silou. Zastrašující, despotický, agresivní. Je pevný jako skála a stejně tak tvrdý. Pravidla se nemění, tradice neopouští. Jakékoliv jejich zpochybnění se tvrdě trestá.  Muž vyžadující poslušnost, trestající každé zpochybnění autority, jeho síly. Projevení pocitů u muže je považováno za slabost. Přiznání chyby i ustoupení taktéž. Poražení a zničení protivníka, což je kdokoliv kdo mu stojí v cestě, za důkaz síly.  Muž ocelové páteře ale bez srdce. (V naší současné politice je to Babiš. Jeho mužská síla imponuje mnohým „dětem“ co chtějí být chránění otcovskou silou. Nejsou dost silní sami.)
Tento typ mužů byli naši dědové a pradědové. Je to zastaralý model který vedl k válkám v rodinách i na politické úrovni. Ve skutečnosti agrese zakrývá slabost, strach z odporu. Ostatní muže vnímá jako potenciální nebezpečí.
(Protiklad ženy k tomuto typu je manipulativní intrikující žena ovládající muže skrze jeho požitky a sexualitu.)

TYP 2. CITOVÝ – Jde o muže kteří objevili svou citovou stránku. Revoluce která začala květinovými dětmi.  Muž poznává a zvětšuje svou ženskou stránku. Stará se o děti, tančí, zpívá. Je vnímavý a snaží se nedostávat do konfliktů, přímo se konfliktům vyhýbá. Případně je řeší opatrně, citlivě, ve snaze co nejméně ublížit. . Bohužel se v tomto projevuje nepevnost charakteru který se neustále přizpůsobuje okolí. Je zmítán názory a strachy jak budou vnímat jeho rozhodnutí ostatní. Jak se zavděčit těm které potřebuje. Muž velkého srdce, ale bez páteře. (Těch je evropská politika plná.)
Ale cit zakrývá slabost, strach že jej jeho manipulace a lži dohoní. Má málo skutečných mužských přátel, protože neví jak s nimi mluvit.
(Protiklad ženy k tomuto typu je žena posilující mužskou stránku. Řídící firmu, sebe, děti. Finančně samostatná, rozhodující manažérka bez citů. Těch by se v politice také pár našlo)

TYP 3. MUŽ NOVÉHO VĚKU – Dalším vývojem je znovuobjevení a obnovení mužské stránky. Velké srdce i železná páteř. Muž který je citlivý, vnímavý, ale také zásadový a pevný. Chrání pevné hranice principů. Chrání slabé  – ženy a děti. Prvně své, pak jiné. Je to muž kamarádský, má přátelé a vzájemně si pomáhají, podporují. Tento muž nechrání muže před okolním světem, pokud není dotyčný vážně  nemocný, protože pak by z nich dělal děti. Cení si svobody a možnosti rozhodovat o sobě. Ví že bude dělat chyby, ale napraví je i se z nich poučí. Chyby jsou cena za svobodnou možnost rozhodovat o sobě. Je to muž, který se postaví každému svému strachu. Který přijímá svět takový jaký je s láskou a vděkem.

Pro podrobnější pochopení doporučuji výše zmíněnou knihu. Ale teď se dostanu k pointě tohoto článku.

Z východu k nám přichází muži prvního typu, SILOVÝ MUŽI. Byli vychování železnou kázní a tresty silných otců bez emocí. A byli naučeni neprojevovat cit ani lítost. Jít mužně za svým a vzít si co chtějí silou.
A přichází do společnosti, ve které vévodí druhý typ muže, CITOVÝ. Západ vnímá jejich bolest a chce pomoci. Ustupuje, uskromňuje se a snaží se zavděčit. Přímo podlézá jen aby bylo vidět jak jsme dobří a citliví.
Ale výsledek se nemůže dostavit.
SILOVÝ muž bude chtít VŠE co může získat. Nezná lítost ani cit. Jakékoliv emoce jsou dle něj slabost. Nebude vděčný, naopak pohrdá muži v ženské energii. Vše ženské je dle něj slabé a musí poslouchat silné.

A v této konfrontaci je jádro celé krize. Je to KRIZE MUŽSKÝCH PRINCIPŮ. Mužů v ženských energiích které nejsou pro utečence autoritou si všímá i zahraniční média – zde.

Rozpor který vládne společnosti, její rozdělení, je dáno tím zda:
1. Pomoci všem uprchlíkům, protože potřebují pomoc a my jsme dobří – řešení CITOVÉHO muže, raději obětujeme naši společnost. Citový muž sklidí pohrdání a další kopanec.
2. Nekompromisně zavřít hranice a nepřijímat žádné uprchlíky – řešení SILOVÉHO muže. Buďme nekompromisní a bez citu. Silový muž rozpoutá válku.

Obě strany mají pravdu a zároveň obě řešení jsou špatná. Pramení ze strachu a nedokonalosti. Muži, musíme dospět do další etapy. Stát se plnohodnotnými muži.
Ano je třeba pomáhat potřebným, především ženám a dětem. Ale v první řadě vlastním. Ne na úkor nás. Ale jistě máme i prostor pomoci mnohým ženám a jejich dětem z problémových zemích, které skutečně pomoc potřebují. V případě mladých mužů utíkajících ze své otčiny je ale situace jiná. Pokud nesouhlasí muži s tím co se děje, pak to mají změnit, bojovat.

Jako je na nás změnit co je zde špatné, je na nich změnit co je špatné tam. A je jich dost, aby to mohli udělat. A já doufám že nás skutečných mužů je i dost tady u nás. Abychom si bránili svobodu a odmítli zotročení. Ať už od cizích migrantů hledajících svou novou zemi, či od vlastních politiků.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.